Zajímavost – Lathyrus vernus (hrachor jarní (lecha jarní))

• Květomluva: Kéž bys vždycky přišla včas! Symbol vlídnosti. úryvek z Kolbek & Větvička (2000)
• Vakuoly v mladých květech mají kyselou reakci, takže květní barviva jsou červená; během času reakce stoupá až do alkalické a květy jsou postupně fialové až modrozelené. Podobně reagují květy plicníku. úryvek z Kolbek & Větvička (2000)
• Změna barvy květů je vyvolána změnou stupně kyselosti buněčné šťávy. V mladých květech je šťáva kyselá, květy mají červenou barvu. Ve starších květech je buněčná šťáva neutrální až alkalická, květy jsou modré. Jednoduchým „pokusem“ se můžeme přesvědčit, že červené a modré barvivo květů je často identické a jeho barva závisí na stupni kyselosti buněčné šťávy. Stačí vhodit modrý květ, např. zvonku, do mravenčí kupy. Mravenci nastříkají na květ kyselinu mravenčí. Tam, kde vnikne do buněk (kde se mravenci zakousnou), zbarví se květ červeně. úryvek z Aichele & Golteová-Bechtleová (2007)
• Květ má typickou stavbu vikvovitých (dříve motýlokvětých) rostlin. Jejich koruna se skládá z pěti plátků - největší, horní plátek, zvaný pavéza, má za úkol lákat hmyz; po stranách jsou umístěny dva plátky, které se nazývají křídla, a zbylé dva plátky v dolní části vytvářejí útvar podobný člunku (a také tak nazvaný). Rozmnožovací orgány bývají umístěny zpravidla uvnitř tohoto člunku. Všechny korunní plátky jsou na bázi srostlé. Vchod do květu je prakticky uzavřen a přístup do něho si může hmyz vynutit jen násilím. To má určitou výhodu, neboť rozmnožovací orgány jsou chráněny před nepohodou i před nevítaným hmyzem. úryvek z Rabšteinek & Poruba (1983)
• Hrachory mají tzv. kartáčový systém opylení, spočívající v tom, že pyl ze zralých tyčinek vypadává do člunku a zachycuje se na čnělce. Ta je ve spodní části opatřena speciálními kartáčky, vymetajícími v pravém slova smyslu vypadlý pyl. Při návštěvě květu hmyzem se pootevře člunek a hmyz narazí nejprve na bliznu, kterou opylí pylem z jiného květu. Teprve při hlubším pronikání do květu se hmyz znovu zásobí novým pylem, vymetaným z člunku a nahromaděným na kartáček čnělky. Hmyz lákaný pavézou naletuje na křídla a svou hmotností je stlačuje dolů. Protože křídla jsou srostlá s člunkem, přenáší se i na něj tento pohyb - sklání se dolů a cesta do květu je otevřena. úryvek z Rabšteinek & Poruba (1983)
• Chlopně lusků hrachoru se po dozrání při pukání šroubovitě stáčejí a tím jsou semena vystřelena daleko od rostliny. úryvek z Polívka (1900-1904)